Pojem sdílená ekonomika neexistuje dlouho, sotva dvě desítky let. Mezi lidmi zatím není příliš známý, ač se s ním setkáváme dnes a denně. Jde o pojmenování zastřešující společné užívání věcí a rozdělování si nákladů. Stejně tak pod něj spadá i přímá výměna služeb a zboží mezi lidmi. Například vypůjčení vrtačky.

Trend známý též jako Uberizace stále získává na popularitě. Kdo by neznal společnost Uber, zvláště po tom, co ji taxikáři nevědomky udělali úžasnou reklamu. Uber funguje na principu živobytí na volné noze. Obyčejní lidé vozí svým autem cestující a společnost jen zprostředkuje jejich spojení skrze aplikaci. Dalším příkladem může být DriveNow od BMW, kdy si je možné pronajmout auto a platí se od minuty.

Podobně už funguje bezpočet firem v mnoha odvětvích. Dobrou ilustrací situace je například rozvoz jídla, kdy se firmy pokouší najít kurýry na volné noze. Neomezujme se však jen na práci „pro někoho.“ Dnes chtějí lidé práci od lidí. Nejrůznější portály, společenství a budovatelé komunit dnes motivují lidi, aby dělali to, co umí. Za peníze.

Pisálci, ilustrátoři, vývojáři webů a aplikací a mnozí další mají dnes otevřené dveře přímo k zákazníkům. Nemusí být zaměstnáni firmou, stačí jim prezentovat ukázky své práce a klienti sami vyhledají kontakt. Funguje to i v druhém směru – více lidí se dělí o náklady za provoz jedné věci.

V čem je pro lidi výhodné mít přímý přístup k samotným tvůrcům, a nejen k zastoupení firmy? Určitě v ceně. Můžeme pak vybírat z mnohem širšího spektra nabídky. Není to jedna firma, která nám přidělí zaměstnance, sami si můžeme projít ukázky práce a rozhodnout se.

Když pracujeme s někým přímo, nebo skrze záštitu korporace, je mnohem snadnější dojít oboustranné spokojenosti. Pro klienta není problém sdělit své představy a pro tvůrce zase co by si představoval výměnou za své služby.

Sdílená ekonomika samozřejmě neunikla pozornosti akademiků. Jako všechny ostatní jevy se ji snaží nějak definovat a popsat. V mnohém se jejich názory rozcházejí. Někteří ji chtějí omezit skutečně jen na výměnu mezi lidmi, jiní ji spatřují i ve sdílení skrze firmu.

Stejně tak se jí hodně zabývají i snílci a vizionáři. Podle nich jde o něco, co naprosto změní lidskou společnost. Lépe řečeno dosavadní model toho, že veliké korporace a firmy vyrábí produkty a zabezpečují služby pro většinu populace.

Podle nich tento jev znamená to, že poprvé v historii bude mít jedinec v rukou jak kvantitu práce, kterou odvede, tak do jisté míry i výši odměny.